Pár mých proč

Tenhle článek bych ráda věnovala svým Proč. Berte to jako vysvětlení mého počínání. Třeba tím předejdeme i případným dotazům. Chci uvést věci za včas na pravou míru 🙂

Proč nikde neuvádím své příjmení?

Tohle dělám především kvůli rodině. nejsou zrovna zastánci sociálních sítí a sdělování osobních informací na internetu. Oni sami si to nepřejí. Proto je chci od tohoto světa pokud možno chránit. Nechci, aby byli spojováni se mnou, s mým blogem.. předem všem děkuji za respektování! ♥

Proč nemám moc svých fotek?

1.) důvod

Dlouho jsem byla nepřitažlivá, ne moc hezká. takové ošklivé káčátko které se Nikomu nelíbilo. Necítila jsem se ve svém těle dobře. V té době jsem omezila focení na minimum. Teď už jsem se sebou spokojená, vypadám o fous líp a až na pár nedostatků se líbím sama sobě. Je to neskutečně osvobozující pocit. Hodně mě to naučilo. Ale pracuju na sobě dál, protože vždycky to může být ještě lepší. Jen už nemám potřebu focení se. Je to pro mě spíš ztráta času. Tak ode mě moc selfies nečekejte 😀

2.) důvod

Ráda bych ukázala dospívajícím holkám, vlastně všem, že se dá v současné době dojít k úspěchu i jinak. Že není potřeba cpát na sociální sítě jedu svou dokonalou fotku za druhou… Někdy pro jistotu polonahou, aby na ní bylo ještě víc likes a folowers po desítkách přiskakovali k současnému ,,skóre“.  Sama bych v životě nic takového neudělala. Přijde mi to jako nechutné zaprodávání. Takoví lidé zaprodávají svoje tělo a svoji duši pouze za vidinou slávy.

Upřímě, když vidím malé holky, kterým je třeba 13 nebo 14 let a už se fotí ve spodním prádle, nědy i bez něj, tak mi je z toho zle. Vždyť jsou to ještě děti, sakra. Já si v jejich letech hrála s panenkama. A ony..

Proto chci fungovat jinak. Chci svůj život a úspěch zakládat na mém já. Na mém skutečném já.  Ne na polonahých fotkách! Protože věřím, že tenhle přístup má větší potenciál, že i zbytek planety není zkažený dnešním dobou. že srdce a upřímnost je víc, nejvíc. snad se mi to povede a můj příběh bude moci inspirovat. A  kladně ovlivnit děti a dospívající. Vím, že to jde i jinak. Snad se mi to během pár měsíců nebo let povede a já budu mít důkaz, že svět není tak špatný, jak se zdá.