můj život(ní) styl

jak vypadá můj den a jakým způsobem pluji životem? to se dozvíte v následujících řádcích 😉
nebudu psát úplně všechno, protože moje minulost vydá snad na román 😀 raději úplně nejdůležitějším obdobím a událostem, v mém životě, věnuji vlastní články 🙂

žiju klidný život, v neklidné rodině

můj normální den

v současné době studuji na umělecké škole 🙂 ale mám v plánu ještě začít podnikat 😉

Do konce srpna jsem byla pár měsíců na úřadu práce. a protože tu v okolí nebyly žádné brigády, které by moje ,,stařecké“ tělo zvládlo, byla jsem doma 😉
Jasný, nebylo to úplně ideální, ale stěžovat si nemůžu. beru to jako trénink do budoucna 😀 Teď už ( bezproblémů ) vařím, peru, uklízím..  Pak cvičím, starám se o domácí mazlíčky, píšu, fotím, nadále se vzdělávám..

byla jsem jako plnohodnotná ženuška v domácnosti 😀

zázrak jménem cvičení

od mala miluji snad veškerý pohyb. dřív jsem chodila tancovat, věnovala se jezdectví, hrála závodně tenis.. pak jsem asi rok běhala.

bohužel mi postupně tělo začalo vypovídat službu 🙁 není to nic katastrofálního, ale na to, že je mi jen 21, je to celkem ranec..
mám špatná záda a kolena. se zády se dalo celkem v pohodě fungovat, ale kvůli kolenům jsem se musela vzdát mého milovaného běhu. pořád mě to mrzí. momentálně se věnuji jen domácímu cvičení. i když už to nemá tak velký vliv na moje tělo, jsem ráda, že se můžu alespoň nějak udržovat v činnosti 😀

co jím

už nějakou chvíli se stravuji hodně zdravě. jednu dobu jsem měla velké problémy se zažíváním a bylo mi pořád zle. proto jsem postupně jídelníček upravovala tak, aby mi dělal co nejmenší zlo.

momentálně jím pouze celozrnnou mouku, rýži, brambory, sýry, ovoce a zeleninu 😉 nic smaženého, tučného, ani extra kořeněného, vyhýbám se také cukru. maso a vajíčka jím velmi málo a většinou používám rostlinná mléka ( z mléka jím pouze tvaroh a sýry ) 🙂

proč jím, tak jak jím?

po x letech jsem úplně náhodou zjistila důvod veškerých problémů.

není to potravinová alergie, jak si všichni původně mysleli. musela jsem podstoupit různé testy a vyšetření, ale nic se na nich nenašlo.
Pak přišla další varianta, že mám zažívací problémy z nadměrného stresu. k tomuhle jsem se přikláněla víc, ale jediná šance, jak to zjistit, byla braní léků na uklidnění. to jsem odmítla, protože vím, že se jich pak špatně zbavuje a taky člověka dost ovlivní.
moje trápení tedy pokračovalo dál a já se s tím postupně smířila.

pak jsem byla jednoho krásného dne na ultrazvuku kvůli ledvinám a tam mi řekli, že mám žlučníkové kameny! ne jeden, ale hned tři 😀
v mém věku mě to celkem překvapilo, ale dobře.. alespoň vím, z čeho mi je už léta špatně..

jsem vděčná sama sobě, že jsem intuitivně začala přecházet na zdravou stravu, protože díky tomu jsem se vyhla žlučníkovému záchvatu ♥ co si budem povídat, taková kolika, asi není nic, co by chtěl kdokoliv zažít 😀

hřeším někdy?

jelikož jsem na tom tak, jak na tom jsem, tak si nemohu dovolit šlápnout vedle. jak v jídle, tak v pití.. takže ne, nehřeším! laduš funguje na slušňáka. a co se alkoholu a cigaret týče, tak ani ty nejsou součástí mého života 😉

a život jako takový

na rovinu přiznávám, že nežiju život podle svých představ. mojí rodině vládne chaos, nenávist, zášť. občas je nás 8 v jednom baráku.

nikdo tu nikoho nerespektuje, každý si dělá co chce a občas je to tu na mašli ( to je hodně přestřelený výraz, ale jen tak pro představu, jaký to tu je 😀 ) upřímně s nulovou tolerancí, respektem, vstřícností a láskou, se žít, jako v pohádce, nedá.

já jsem nekonfliktní, hádky nevyhledávám a nesnáším rozčilování. proto se vyhýbám všemu, co k takovým situacím spěje. ale jak to má sakra člověk dělat, když se do něj slovně trefují, jen co ho vidí..?
při jakékoliv příležitosti a úplně bezdůvodně. jen proto, že jim to dělá radost.

snažím se své tělo nezatěžovat stresem, vyhrocenými vypjatými situacemi.. ale v téhle rodině je to nad moje síli… moji rodinu bych přirovnala ke kýblu stresu, který se vám každý den vyklopí na hlavu.

ale mám svoje sny a jednou budu žít jako v pohádce.. vždyť jsem Lada a princezny vždycky žijou pohádkově ♥ ne?! 😀